Šeroslepost

Úžasné barvy západu slunce pomalu hasly ve večerním příšeří.
Čarodějka ještě měla před sebou poslední z dnešních pochůzek.
Do lesovny to nebylo tak daleko, cestu znala jako své boty.
Proti obloze kontrastně rýsovaly siluety předmětů.
Rozpínající se větve starého ořešáku, který stál vedle bytelného stavení jako stráž. Lavička u plotu. Stará studna.
Pumpa uprostřed dvora. Pumpa?
Čarodějka si nemohla vzpomenout, že by ji tu kdy předtím viděla. A proč mít pumpu pár kroků od studny?
"To jsme rádi, že jste tady," promluvila "pumpa" hlasem pana lesního.
Čarodějku vyděsil natolik, že hlasitě vyjekla.
Pan lesní se po zbytek její návštěvy omlouval.