Popěvek téměř vagantský

Tovaryšstvu chudému sluchu přejte,
měšce i portmonky otvírejte.
Za peníz, který přihodíte,
Múzám líčka zlíbat smíte.
(Pokud si to však budou přát.
Inspirace chce svůj řád.
Důkazů máme nemálo,
co jisté smělce potkalo,
byť proti božstvům jen mleli pantem.
Stali se ježkem či elefantem.)

Přispějte Sosákům na pergamen,
ať se stránkami není amen
– na síti plné krásných slov
jen pavouci by měli lov.

Podpořte nás co vaganty skromné,
svatá Gloria na vás jistě pomne.
Její milost vás pak bude hřát
i zadek v mlze zachrání vám snad.
Stověžatý otec vás přimkne na svou hruď
– štědrý kolemjdoucí dobročinný buď
a pomoz Sosu svatostánku.
Nemusíš proto vykrást banku.

Hoď zaklínači Sosákovi groš či dukát,
vazba kodexů přestane pukat.
Za tolar či dukát kulatý
nutrie se staví na paty.
Za stříbrňák nebo zlaťáček
hus nám vydá brka bez všech vytáček.
Za tu spoustu naší práce,
jež předčí iluminace.