18. Vyzvědačka

Esciel a Gerián zpovzdálí pozorovali obchodníka s hrnci.
„Nech mě tam jít první,“ řekla Esciel. „Třeba z něj něco dostanu po dobrém.“
Než Gerián stačil zaprotestovat, Esciel vykročila ke stánku. Kromě nádobí měl kupec na voze navěšené spony do vlasů a náhrdelníky s barevnými sklíčky.
„Jezdíš až k Ai Gogda?“ zeptala se.
„Ne, tyhle ozdůbky jsou z Ollienu. Ve Dwyru mi ženské mohou ruce utrhat, aby je měly, žádná nechce být pozadu. Jestli chceš, mohu ti poradit, které vzory jsou nejoblíbenější.“
„Pokud vím, v Ollienu moc o deabartské nestojí. Co jim tam vyvážíš?“
„To nejlepší, co může naše země nabídnout.“