Nevím jestli na Asgardu Dušičky doopravdy slaví, ale hej, můžu o tom fantazírovat. Je to trochu smutné, ale nic veselejšího mě nenapadlo. To bude tím počasím. Pořád tu prší. XD
Užívejte!
Obloha byla hustě posetá hvězdami, které se zrcadlily v jezeře. Thor stál na břehu a zapálil svíčku v malé dřevěné loďce. Poslal ji na vodu, dokud její plamen nezmizel ve spleti hvězd.
Byl to zvyk. Zapalovat za mrtvé svíčky. Najdou svého majitele a poplují s ním do Valhally.
Často myslel na Lokiho a jeho pád z Bifrostu.
Navzdory tomu, že jeho smutek byl někdy lépe ovladatelný, i tak byl pocit, že někdo v jeho životě chybí, jeho denní chléb.
Loďka plula, dokud nechytla plachta a pak celá výsměšně neskončila v plamenech.
A Loki se vrátil na Zemi i s Teseractem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je to jenom trochu smutné.
Rya
Je to jenom trochu smutné. Hezký zvyk a pěkné drabble.
Děkuji moc! :D
Nugetka
Děkuji moc! :D
Líbí, atmosféra přiblížena
Faob
Líbí, atmosféra přiblížena perfektně (jednou jsem takhle na táboře hrál mrtvého hrdinu, který na loďce s loučemi odplouvá po jezeře: a co čert nechtěl, louče kapou a pomalu zapalují loď, já se nesmím hnout, abych scénku nezkazil, a jen se modlím, ať mě ti plantážníci přitáhnou k druhému břehu co nejrychleji...)!
Tak tomu se říká opravdu
Nugetka
Tak tomu se říká opravdu štěstí. Když tak by mrtvý hrdina vstal z mrtvých, překulil se do vody a plaval ke břehu. XD Děkuji za komentář!