Doupě

Není to sice nic moc, ale je to domov bylo to nejvýstižnější pojmenování Weasleyovic Doupěte. Vždycky bylo plné dovádění, lomozu, křiku, pošťuchování, zkrátka všeho toho, co dokáže vytvořit sedm dětí a... Artur. Moly Weasleyová zažila v Doupěti jediný klidný rok, ten, kdy už byly všechny děti ve škole, ale první vnouče ještě nebylo na světě.
A najednou jí bylo smutno. Naštěstí ticho a klid neměly dlouhého trvání, protože Doupě se brzy zaplnilo vnoučaty. A že jich bylo, od sedmi dětí rovnou dvanáct. A přibývala i pravnoučata.
"Není toho na tebe moc, mami?" zajímala se Ginny.
"To jsou láskyplné starosti, zlatíčko."