Mezitím ve Francii...
Jen si mne držte, pane, v tom vězení, kterému říkáte láskyplné manželství. Držte mne pod věčným dohledem, však nemyslete, vím o těch očích, které mě hlídají na každém kroku. Ale že za svůj věnec slávy, vděčíte mně a mým milencům, na to jste zapomněl, samo sebou.
Držte mne svázanou ceremoniály, povinnostmi i státními cestami. Držte mě u huby jako svého koně. Řetěz mi dejte okolo krku a uvažte mě, když vám moje chování vadí.
Jiná nebudu. Vychovala mne Paříž a její salóny, ne zatuchlý a zastaralý korsický venkov. A věděl jste to, když jste mě učinil svou ženou.
Vaše Josefína
Marie Josephe, Josefína, byla neskutečně zajímavá ženská. Společenská, vzdělaná, vášnivá a dnes bychom ji rozhodně nazvali feministkou. Napoleon ji miloval, ale naprosto nechápal, že fakt, že je obklopena tolika muži, neznamená, že ho s nimi podvádí. Ale čím víc na ni tlačil, tím víc nezávislá byla a nakonec si ty milence zase udělala.
Manželství nakonec skončilo hlavně proto, že Napoleon chtěl mít syna, ale Josefína byla na děti prostě už stará, bylo jí přes čtyřicet.
Skončila spokojená na svém zámečku s apanáží tři miliony franků ročně. Pěstovala si spokojeně růže. No neberte to.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
super. To byla taky zajímavá
Aries
super. To byla taky zajímavá ženská
Tak tohle je výborné.
Terda
Tak tohle je výborné.
Skvělé, opravdu
Tora
Skvělé, opravdu
Díky za připomenutí.
mila_jj
Díky za připomenutí.
Díky za připomenutí.
mila_jj
Máš tu samé zajímavé kousky, prostě historii umíš.