Panda, syn housera

Po měl pocit, že čím víc se snaží zjistit, kým je a odkud přišel, tím víc se sám v sobě ztrácí. Vzpomínky, keré nedokázal zařadit mu již několikrát zhatily plány v těch nejhorších situacích. Vlastně ani nevěděl, že jde o vzpomínky. Měl to jen za noční můry a denní přeludy.
"Přestaň s tím bojovat," poradila mu věštkyně, "nech to plynout".
A tak se po přestal snažit a propojil svou neklidnou mysl s tělem.
Nakonec to dokázal. Měl to před očima. Jsou to vzpomínky z jeho dětství. Raného dětství. Když pro něj maminka obětovala vlastní život.
Teď už ví, kdo je...