Stereotypní klapání do klávesnice, odhazování formulářů na hromadu, vysvětlování základních pouček stále stejným lidem. Vítejte na Úřadu práce!
„Jde ti klient. Usmívej se trochu.“
Loupnu očima po kolegyni. „Z těch amerických úsměvů dostávám křeče.“
„Jsi hrozně cimprlich. Pro kariéru musíš něco obětovat.“
„Jistě. Dva roky a povýšení v nedohlednu. Jak to, že mi ještě neděláš šéfku?“
Úřednice odvrátila hlavu. Měla práci.
„Pane Voráček, opravdu nestačí, že na to místo zavoláte. Že vás nevzali, musíte mít písemně.“
Stále stejně ubíjející. Vstávám ze židle, prudce otvírám dveře, spěchám k východu. Jůlina za mnou křičí. Už to nedávám, končím! Můj duch je svobodný!
Práce s lidmi je... ubíjející :-D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak tomuhle drabbleti na sto
Tora
Tak tomuhle drabbleti na sto pro věřím. Nepracovala jsem na ÚP, ale pár kamarádek ano a vím, jak tam vyhořely. Celý ÚP je špatně postavený, včetně jeho agend.
Já byla skoro rok na té druhé
Leonyda Styron
Já byla skoro rok na té druhé straně :-D Čest úřednicím, které se opravdu snažily pomoct a neodpočítávaly jen čas do cigárpauzy ;-)
No, asi je. Já jsem tam
Esclarte
No, asi je. Já jsem tam potkávala takovou lhostejnou úřednici, které jsem byla zjevně ukradená.