Máří se stýská

Máří se stýská. Druhý den je tu sama jen se starým Ctiborem a Martinem ve fortně a už se jí stýská po ruchu, jaký tu panoval před dvěma týdny. Jan s Vítkem a štolbou Václavem odjeli na sněm a Svatavu s Dorotkou odvezla paní Alžběta do Kožušic.
Stará chůva vchází do jizby, do které jinak nikdo nechodí. Když byly děti malé, často se ptávaly, proč jsou dveře zavřeny a nikdy je neotvírají.
Máří zvedá víko truhly u dveří. Pohladí upracovanou rukou ženské šaty z jemné látky a rukáv liščího kožíšku. Vzpomíná na den, kdy do ní věci s pláčem ukládala.