Neodmyslitelné právo

Lid Bohem vyvolený a lid určený k blahu až v životě posmrtném míval mezi sebou hranici takřka neproniknutelnou. I v době, kdy města a měšťané začali tučnět a peníze rozhýbaly svět, i v době, kdy šlechticům ze všeho, co měli, zbylo jenom von.
Právo totiž určuje ten, kdo má větší moc, a právo bylo na straně starého světa. I junker s řití holou a děravýma botama měl výsady od Boha (ve skutečnosti císaře, ale víme) neodmyslitelné.
Dědičný majetek.
Bezvýhradné právo nosit zbraň.
A oblíbené právo pěstní, jehož princip byl stejně prostý jako jeho název. Urážku cti možno ranou pěstí trestati.