Bez nároku na bodík. (Ledaže by bodík nezískalo žádné z předchozích dvou - tady je téma aspoń jasně zřetelné)
Linie kluků z Ostrovů, na pokračování nebo napřeskáčku.
Cukrkandl
Jinovatka na loňské trávě. Dlouhé, bledě zlaté stonky prosvítají pod jiskřitě stříbrným příkrovem.
Tři postavy vydusávají na kopec, využívajíce skutečnosti, že bahno je pěkných pár palců promrzlé.
Je vidět daleko. Tak... přijde na přetřes téma, o kterém se nemluví.
Poprvé.
„Tohle celé bude tvoje?“ ptá se Malcolm.
„Asi jo,“ odpoví Norman.
„Nemáme ti říkat nějak jinak? Titulem... nebo příjmením? Pane z Grantů...“
„Ale ne, prosimtě.“
„Mě už taky neříkejte příjmením,“ řekne tiše Ostrovan. „Mé jméno je... mé, rozumíte? Ne pro cizí. Ale my jsme přátelé.“
„A jak se teda jmenuješ?“
„Calum.“
Zapadající Slunce barví okolí dooranžova.
Dnešek si budou pamatovat.
<<< Začátek | < Předchozí | Konec?
Ochumlat, zabalit do deky a
Terda
Ochumlat, zabalit do deky a uvařit kakao. A byl to boží kříženec asi tak všech možných dětských knížek a bylo to skvělý.
Díky moc. Já sama jsem si to
Tess
Díky moc. Já sama jsem si to nakonec nečekaně užila.
A dokázala bych psát Foglarovku, dokázala!
Zkazily se mi z té sladkosti
Apatyka
Zkazily se mi z té sladkosti tři zuby :) Myslela jsem si, že Sorley je Calum a jsem ráda, žes mi to ještě stihla potvrdit.
A vůbec, budoucnost je daleko a román ještě nevyšel, takže i obzor je dokonale oranžově čistý a mě se můžou kazit další zuby. Tak.
No. Já jsem si říkala, že
Tess
No. Já jsem si říkala, že vyspoiluju budoucnost, ale pak jsem se rozhodla, že proč vlastně. Proč zabít tuhle atmosféru otevřené budoucnosti a nekonečných možností.
Moc pěkná naladovka
Aries
Moc pěkná naladovka
Děkuju, ono mě tam téma
Tess
Děkuju, ono mě tam téma navedlo a já chtěla vlastně skončit hezky.