Odvykání od růžové bolí

„Podivej, jak jsou uostomiuí!“
„Nešišlej na to, Tess.“
„Dyk to má vočička. A koukaj!“
„Vod čeho jinýho by měli mít voči?“
„A jak to voblejzaj hele...“
„Tess,“ Gwen ztrácí trpělivost, „mám tě ráda, ale zacláníš.“
„Tak jo. Já si stoupnu třeba sem. Co s těma ťutíkama budeš dělat?“
„Postup říká tři kůrolezy vhodit, když se lektvar zbarví do zelena...“
„...“
„...“
„...!“
„Ty je tam utopíš?!“
„Ne,“ uklidňuje mě Gwen, „uvařím, to bude mnohem rychlejší.“
„Surovče!“
„Já za to můžu? Já? Co Klofan sežral Mařenu, vyžaduje lakování kopyt a zaplejtání růžovejch mašlí! Chceš Mařengryfa, nebo aby byl zase normální?“
„... tak já zavřu oči.“