Pevnost zlatých mravenců

Byt byl prázdný, jen na stole ležel vedle hrnku s čajem lístek.

Zlatí mravenci.

Martin volal, ať se zastavím, ale detaily si nechal pro sebe. Vzhledem k našim předchozím dobrodružstvím jsem se mu nedivil.
Jenže po půl hodině už jsem začínal být nervózní.
Zlatí mravenci - znělo to jako kódové slovo, nebo název tajného společenství. Zamrazilo mě. Do čeho se to zase zapletl? Státní tajemství? Zahraniční špioni? Biologické zbraně?
Někdo zakašlal, a já uskočil.
Martin vjel do kuchyně, na klíně plechovku spreje, přes nos uvázaný šátek.
“Co…”
“Mravenci. Přejeli s balíčkem ryb z Bolívie, a teď se jich nemůžu nijak zbavit.”