Přes Dunaj

Když jsem byla mladší, o hodně mladší než dneska, nikdy jsem nepotřebovala ničí pomoc, v žádném směru. Jenže ty dny jsou pryč, už nejsem tak sebejistá, teď zjišťuju, že jsem změnila názor a pootevřela dvířka.
Jsem v cizím městě. Je to pěkné město. Hezkých kluků je tu snad stovka, ale mně se stýská jen po jednom.
Teď, když se můj život v tolika věcech změnil, moje nezávislost mizí v mlze. Každou chvíli, když si připadám nesvá, ho potřebuju jako nikdy předtím.
Za Jurajem Myšicou bych klidně skočila přes Dunaj. Ani se mi nezdá moc široký.
„Hento? Veď to je Hron."