Nehoda

Obvykle stoický Lucien hlasitě zaklel.
"Opařil ses?" staral se (se škodolibým úsměvem) Peregrin.
"Kéž by," zasténal postižený a ukázal před sebe na zem.
"Laureen si tu nechala ten nový plášť..."
Teď zbledl i Peregrin.
"Neříkej, žes to zvrhnul..."
Přikývnutí.
"Tak... já jdu na dříví... a pro bylinky."
Lucien by se nejraději také zdekoval, ale to by věci ještě zhoršilo.
Laureen se vrátila a nakrčila nos: "Ty ryby příště vař jinde... doufám, že nám od nich nenačichly věci."
Natáhla se po svém plášti.
"Proč je moje liščí kožešina mokrá???"
"...už jsem ti říkal, že je kočičí..." poznamenal, než po něm skočila.