Smůla

Den blbec, řek bych. Ráno - mý jediný potěšení kafe mi ta kráva žena rozleje. Ale co, já jsem přece ztělesněný klid, pohoda. No, a bus. Sedm minut čekám! A přijede uplně narvanej. Tak se teda mačkáme, a normálně, někdo mi čmajznul po pár ranách bičík. Jako to je můj bič! A v práci to bylo ještě horší. Jako já, autorita samotná, a neposlouchá mě ani šéf. Ale uplnej hrach na dortu je, že hraju se synem Dostihy a Sázky, šlápnu na Náhodu, a víš co tam je?! 'Zpět na start bez čtyř tisíc'!
Jenom je mi líto mýho zmlácenýho synka.