Ztracené

„Kde to jsme?“ zeptala se Geneviéve.
Sloun se rozhlédla. „Nevím,“ řekla po chvíli. „Nejspíš jsme se…“
„Ztratily!“ vykřikla Geneviéve a rozbrečela se.
„Geneviéve,“ pokárala ji Sloun, „nebreč už zase!“
Geneviéve přestala brečet a zeptala se: „Ale čeho se najíme, kde přenocujeme?“
„Hmm,“ Sloun se rozhlédla. „Hele, támhle je makovice.“
Dívky se najedly zrnek z makovice a položily se na mech. Po makových zrnkách hned usnuly.
Večer přišla na louku Maková panenka pro svoji makovici.
„Kde je?“ zeptala se v duchu.
Pak si všimla spících dívek a hned to pochopila. „Ony mi ji vyjedly! To se nedivím, že spí jak zabité.“