Dvacet pět let

Její zločin nebyl dost strašný na to, aby ji popravili, a měla dost talentu, aby pro ni našli využití přímo v centru dění.
Dvacet pět let střídající se módy. Dvacet pět let dětí, které křičely a plakaly, když se k nim přiblížila s paletou. Dvacet pět let, kdy jediná slova v jejím směru byly rozkazy, a kdy její jedinou odpovědí smělo být přikývnutí. Dvacet pět let, o kterých nesmí nikdy nikomu říct. Dvacet pět let, o kterých nikdy nikomu neřekne, i kdyby mohla.
“Tímto prohlašuji sedmdesáté páté Hladové hry za zahájené!”
Její zločin byl příliš strašný, než aby ji popravili.