Nahrazuji téma č. 12: Malí a (ne)škodní.
Popolední slunce zvědavě shlíželo na vídeňské ulice a pokradmu spalovalo hlavy neprozřetelně prostovlasých.
Alexandr si po cestě pobrukoval neurčitou melodii. Když vcházel do bytu, očekával prázdno. Našel malou slečnu olizující lžičku od šlehačky. Zarazil se. Jejich pohledy se setkaly v intenzivním boji o to, kdo bude víc překvapený.
„Noro?“
Jeho choť křikne z kuchyně: „Co tady děláš? Nemáš mít soud?“
„Zapomněl jsem si nějaké papíry. Co tady dělá...“ kývne poněkud nevychovaně k děcku, které na něj vyplázne jazyk.
„Tohle je Judita. Judito – Alexandr, také tu bydlí.“
Alexandr se nervózně usměje. Lina je jako jeho, ale cizí děti... Co asi chystají?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
"Jejich pohledy se setkaly v
Scully
"Jejich pohledy se setkaly v intenzivním boji o to, kdo bude víc překvapený." - to je naprosto úžasný obrat :)
Taky jsem na něj pyšná,
Ancient Coffee
Taky jsem na něj pyšná, děkuji :).
:D "taky tu bydlí" je skvělý
Tenny
:D "taky tu bydlí" je skvělý představení manžela, velmi norovité ;)
Aneb když máš manžela jenom
Ancient Coffee
Aneb když máš manžela jenom kvůli nájmu a předstírání heteronormativity :p.
Právě, prostě velmi Norovité
Tenny
Právě, prostě velmi Norovité :D
Dostala jsem chuť na šlehačku
Kleio
Dostala jsem chuť na šlehačku. Tu pravou, poctivou, těžkou, co jsem naposledy měla ve Vídni. Šlaka, ale do Vídně je daleko. Inu... budu snít o šlehačce jako Judita o krásném životě.
Já mám Vídeň, co by kamenem
Ancient Coffee
Já mám Vídeň, co by kamenem dohodil, stejně je mi to houby platné :). Tak si to aspoň můžeme společně představovat.