Telefonát

V telefonu se ozval tlumený hlas.
„Sušenky jsou upečené.“
Pan Politik dobře věděl, o čem se tu dneska mluví.
„To je dobře. Dej jim tak třicet.“
„Třicet? Já je nepočítal.“
„Jak jako nepočítal? Tak to udělej.“
„Není lepší jim dát celej plech?“
„Plech? Jaký plech? Zůstaňme u sušenek, ano? Dáme jim třicet sušenek a oni na oplátku budou vařit guláš přesně podle nás.“
„Proč by nám měla děcka vařit?“
„Děcka? Jaká děcka? To jsou zase nějaké novoty? Je ti jasný, s kým mluvíš?“
„S Frantou?“
Sakra.
„Máte špatné číslo.“
Politik s nadáváním zavěsil.

Jeden o sušenkách a druhý… o sušenkách.