Mlčeti zlato

Dva muži prostupovali temnými chodbami Ztraceného chrámu.

"Teda, to byl fičák včera, co? Jak ten elementál sesmahnul našeho čaroděje!" prohlásil mladší z mužů. Druhý, s vyholenou hlavou, přikývl.
"Chci říct, jdeš na výpravu za bájným pokladem, tak očekáváš problémy, ale... už jsme jenom my dva! Hmm, ty toho moc nenamluvíš, co?"
"Kdo mnoho mluví, nenaslouchá," odvětil lakonicky.
"Tomu nerozumím, chceš říct, že..."

Vzduch se zavlnil sotva slyšitelným zadrnčením uvolněného lanka. Holohlavý muž se bleskově sehnul, chodbou ve výši krku proletěla ocelová čepel.
Torzo užvaněného muže dopadlo na zem vedle hlavy. Překročil ho a lehce cynicky utrousil: "Když žvaníš, neslyšíš past."