Promiň, Matěji

Cesta do Srbska je vlakem krátká, ale krásná. Berounka za okny poklidně plyne.
"Promiň, Matěji, myslela jsem, že tentokrát to půjde podle protokolu."
Pohladí ji po rameni, neřekne nic. Jsou v tom spolu, jako vždycky.

Dojdou k bunkru, najdou kapličku a vloží do ní předpřipravený vzkaz.
Prosím pomoc! Druh v ohrožení. Síly v pozadí, nevěřit nikomu!!! Kontakt o půlnoci, soutok.
Veronika s těžkým srdcem vytáhne z peněženky stříbrnou šupinu, zlomí ji a vloží do obálky ke vzkazu.

"Myslíš, že přijde?"
"Nemám ponětí. Jediné, co můžeme dělat, je čekat."
"A když nepřijde?"
"Osvobodím Karla a Česťu. Utečou."
"A my?"
"Promiň, Matěji."