Nikomu neotvírej!

„U lišek mi bylo dobře. Nemusel jsem jíst jen samý hrách jako doma. Vždycky mě jako malého vozily na ocásku, když jsem povyrostl, tak na hřbetě. A na jejich kožichu se tak krásně spalo! Šel jsem s nimi dobrovolně, tak vůbec nechápu, proč jsem tady. Byly na mě hodné,“ s nedočkavou urputností se rozohnil mladík.

„Dobrá dobrá, Budulínku,“ pokojně spustil obhájce Sojka. „Pokud vás mám obhajovat, tak musíte říct i tu druhou část celé záležitosti. S liškami jste vedl organizovanou zločineckou skupinu, unášeli jste děti turistů i s jejich svačinami a vychovávali jste z nich loupežníky. Chcete to snad popřít?“