Počítám dny jako kuličky na počítadle. Počítám zprávy, vážím všechna slova. Pohybuji se na tenké hranici mezi sněním a realitou. Popouštím uzdu fantazii a vzápětí ji zase krotím se smutným povzdechem – protože co kdybych si dělala falešné naděje?
Minuty, hodiny, dny ubíhají a já pořád čekám na znamení. Srdce mě bolí, mám pocit, že umírám. Potácím se v hlubinách citů a bojím se uvěřit, že štěstí přijde.
Ale cítím podivnou jistotu, že jednou kuličky na počítadle dojdou a já se budu moci svobodně usmát. Protože vím, že všechny překážky jednou pominou a já se konečně přestanu bát o tvou lásku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Aww. <3 (Nejsem schopna
Carmen
Aww. <3 (Nejsem schopna sofistikovanějšího projevu, ale... ale... aww.)
Sofistikovanější projev
Scully
Sofistikovanější projev netřeba :) Děkuju :)
*fouky fouk*
Zuzka
*fouky fouk*
<3
Scully
<3
To je nádherné a takové
Aplír
To je nádherné a takové povědomé.