2013
Terda
V ABC Café jsem stávala
Vrzala jsem do rytmu jejich písně
když s nadšením jak malí kluci
a beze strachu beze stopy tísně
šli dělat revoluci
Volala jsem když jeho neslyšeli
Vyskočil na mě a volali jsme znova
Že je čas rozbít svoje cely
Lamarque je mrtev zněla naše slova
Křičela jsem když padla první rána
Barikáda se zachvěla – a já s ní
Cítila jsem jak někde otevřela se brána
Do země o které židličky sní
A potom už jsem byla tiše
Když jeden po druhém odcházeli
Někam dál a výše
Tam kam osud velí
I mě ta cesta čekala
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé moc děkuju. To je krásné.
Terda
Jé moc děkuju. To je krásné. Vůbec jsem nevěřila, že na židličku někdo něco vyplodí... A tohle mi úplně vzalo dech. A je tam i Gavroche! :) Tedy doufám, že se nepletu. Ale já ho na té židličce, vidím :) Děkuju ještě jednou mnohokrát.
To mám radost, že se Ti to
Keneu
To mám radost, že se Ti to líbí. Ano, je to Gavroche. Díky.
to je výborný
Aries
to je výborný
díky
Keneu
díky
Já v tom vidím Apollinaira,
strigga
Já v tom vidím Apollinaira, nevim proč.. ale už jenom proto poskakuju na židli!
:)
Keneu
Budu to brát jako velký kompliment (a velkou záhadu k tomu) :)
Ať s Tebou židlička nespadne.
Me k tomu v duchu hraje hudba
Aveva
díky za komentář
Keneu
Já si u toho pouštěla muzikálové Bídníky (jaké překvapení :) ).
Druhá sloka mě naprosto
Rebelka
Druhá sloka mě naprosto uchvátila, ale celé je to moc pěkné :). Úplně v pozadí slyším tu revoluční vřavu.
chí
Keneu
děkuju za komentář
Pěkná báseň.
Profesor
Pěkná báseň.
díky
Keneu
díky
Jů, ta se povedla!
Danae
jé, zapomenutý komentář
Keneu
děkuji, děkuji