Idoly

Člověk se nemá setkávat se svými idoly.

Někdy na ně narazíte po letech, když už jste zapomněli, že jste nějaké idoly měli.

Vždycky jste si ale mysleli, že fungují na základě jistých pravidel, že temné pozadí, které provází každý jejich čin, skrývá obratné loutkoherce, bez jejichž vedení by idol neudělal krok.

Bez nápovědy cizího hlasu by sám nevydal ani hlásku.

Proto nás překvapilo, když jsme oba načapali na cigáru za místním kulturákem. V celé jejich zeleno-oranžové nádheře.

Dočista vykolejený jsem vyhrkl: „Ať si nezapálíte srst.“

„Hele,“ řeklo Jů varovně.

„Kamarádi,“ zasáhlo Hele, „máme vás rádi, ale teď máme sakra pauzu.“