Šel jsem

Šel jsem, šel a šel

a hledal.

Někoho, kdo by se opravdu díval.

Někoho, kdo by opravdu poslouchal.

Běžel jsem, běžel a bežel

a chtěl.

Najít místo, kde jsou lidé, kteří se opravdu zajímají.

Kteří opravdu věří.

Letěl jsem, letěl a letěl

a myslel,

že objevím to, po čem opravdu toužím.

Že najdu smysl toho všeho.

Ale pak jsem se zastavil.

A začal se opravdu dívat.

Začal opravdu poslouchat.

Našel sebe.

A nejdřív na malou chvilku, potom na dvě

a teď - snad - na každý přítomný okamžik

Začal věřit.

Že smysl - možná ne toho všeho, ale nějaký smysl

si mě najde.