Líba Všehoschopná

Voda zurčela a na hladinu v těsném objetí vyplouvaly dvojice roztoužených bublin. V bažině to vřelo. S láskou sbalené balíčky zmizely ve smyslných křivkách hadího těla. Smyčky se utahovaly. Kulevra, stižená náhlým záchvatem lásky a prožabí náklonnosti, se svíjela, až Albertovi přecházel zrak. Protočil bulvy k nebi a sepjal pracičky. 

„Vše ztraceno! Bez návnady to můžeme rovnou zabalit!”

„Znovu?!”

„Přemýšlej, Skokane!”

„Já?! Za všechno může Líba!”

„Líba?!”

„Vždyť víš! Líba co všechny líbá.” 

Alberto zezelenal: „Myslíš, že mě doopravdy nechá políbit užovku?” 

„Stoprocentně!” Skokan vyplašeně kývnul: „Ta ženská je schopná všeho!”

Kulevra francouzsky mlaskla.

Na přírodní vířivku padl růžový opar.