Hle, syn tvůj. Hle, tvá matka.

Poznámka: Upraveno dle Janových pašijí.
---
Ženy stály u paty kříže a plakaly, protože jejich nevinný Mistr a Pán umíral.
„Tohle se nemělo stát!“ křičel v duchu Jan a zatínal pěsti při pohledu na slzy Ježíšovy matky. Toužil vztáhnout ruku a přivinout ji k sobě.
Janovi se chtělo řvát, rvát si vlasy smutkem, vzlykat do umdlení, jenomže nechtěl zvyšovat Mariinu bolest.
Slyšel namáhavý dech Ježíšův. A potom jeho hlas, jak říká: „Ženo, hle, tvůj syn!“
Cítil upřený pohled. Zvedl zrak a setkal se s Pánovýma očima plnýma utrpení.
„Hle, tvá matka!“
V tu hodinu ji přijal k sobě, protože víc už pro svého Mistra udělat nemohl.