Začalo to nevinně. Ležel na gauči, nepamatoval si, jak se tam dostal. Po čase se občas vzbudil ve svém starém pokoji, u rodičů, což bylo zvláštní, ale pochopitelné. Kam jinam by člověk vyrazil, extrémně unavený a zmatený?
Za pár měsíců se začal budit na náhodných místech. Tramvaj v konečné. Zasněžená lavička. V poledne před kavárnou.
Nakonec se přidaly i zvláštní okolnosti. Probral se s prázdnou lahví kečupu na chodbě filosofické fakulty. Jindy jenom v riflích, bez trička a bez bot, v koupelně své pratety z druhého konce země. Naposledy nahatý ve vyprázdněném hledišti Národního divadla. Vzbudila ho uklízečka.
Diagnóza: narkolepsie.
Moje znalosti narkolepsie se omezují na několik filmů a beletrii. Neukamenujte mě, prosím.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No nazdar, to nevypadá dobře.
Esclarte
No nazdar, to nevypadá dobře...