O sedlácích

Za komunistů byla snaha, zadupat do země poctivého sedláka. Skoro se to podařilo.
Po revoluci se družstva musela vypořádat se členy. A tak sedlákům, kteří chtěli obnovit své svobodné podnikání, vytáhli z kopřiv například starou, rezavou, téměř nefunkční řepnou linku, ze stáda vybrali dvě nejstarší a nejvíce nemocné krávy a nazdar, jsme si kvit.
Ale sedlák se nevzdá. S respektem k půdě i ke zvířatům poctivě pracuje. Místo obrovských lánů obhospodařuje pár hektárků. Raději má kvalitu než kvantitu. Chce dětem předat živou půdu a spokojená zvířata. Chce, aby se na venkově žilo radostně, vděčně.
Raději se opotřebuje, než aby zrezivěl.