Pátek večer

Přinesla jsem si z města tašku plnou vůní. Je v ní čerstvě namletá káva a bochník voňavého chleba a nový šampon s kokosovým mlékem a cihlička henny v pestrobarevném obalu. Je pátek večer, ale slunce dosud visí vysoko a do oken se mi linou hlasy. Na dvoře kvetou růžové a fialové tulipány. Trochu mě bolí hlava, znamení jara a hysterického imunitního systému.
Ukrojím si krajíček chleba. Sedím a nacpávám se, uvnitř hlavy příjemné mrtvo. Snad kdybych si hlavu zase zažehla hennovými plameny, probrala by se k životu a ožila jako fénix z popela...
Nechám únavu, ať mě přikryje jako peřina.