Cesta vypadá zvládnutelně. Žádný převis, velké chyty. Zabořím prsty do sáčku s magnéziem. Promnu dlaně.
Přitáhnu se ke značkám, které ukazují začátek cesty, a vystoupím na stěnu. Ruka tápe vzhůru, chytá, drží, druhá následuje. Noha hledá opěrný bod. Přesunu těžiště blíž stěně, abych se mohla odtlačit. Snažím se věřit vlastním končetinám. Nic jiného mě nedrží. Stoupám.
Najednou cítím, jak mi z paží odtéká síla. Musím dolů. Jsem sotva dva metry nad zemí, ale propadám panice, nevidím místo na nohu. Vracím se o chyt výš. Mám pocit, že hlasy lezců pode mnou umlkly.
Rozechvělý nádech. Skok.
Matrace mě bude muset podržet.
Chtěla jsem psát ódu na bouldering, ale teď doufám, že to nezní spíš jako stížnost!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pěkně popsané pocity. Málem
Aplír
Pěkně popsané pocity. Málem jsem z nich dostala závrať. :)
Brácha se před lety začal
Owes
Brácha se před lety začal lezení věnovat. Velmi si tuto činnost oblíbil. Já tedy raději zůstávám nohama na zemi. Ale drabble je krásně napsaný. ;-)