Ráno

Kachna přeletěla nad rybníkem. Tiché zavrzání lysky přerušilo ranní ticho kdesi v rákosí. Květ šera vadne. Spánek je odvanut skrz prsty prvním dechem nového dne.

Vítr je svěží a studí svou dlaní plnou rosy, než jeho tváře slunce během dne dorůžova zahřeje. A už je tady, sedmispáč jedna radost – ručku k ručce natahuje, zanedlouho i vlas vykukuje.

Nit paprsku odívá starou vrbu – ach ty nové zlatavé šaty! Vodní hladina si vzala na sebe flitrový třpyt, ta chce každého oslnit! A tráva zelenou vždycky nosí ráda.

Jen ten krejčí jitřního plesu se zubí na obzoru spokojeně, přece ví, co umí, přirozeně.