Žhavé rande bez žhnutí

Vrátila jsem se ze svého rande už o půl osmé. Mé žhavé rande nebylo vůbec tak žhavé, jak jsem si myslela. Z Adama se vyklubal prosťáček bez názoru. Tedy vlastně - on má názor. Názor svého otce. Na všechno. Jako kdyby nedokázal myslet a nechal se ovládat svým tatíčkem jako nějaká dřevěná loutka.

Celý večer jsem poslouchala jen "Taťka si myslí, že bych měl hrát fotbal, že na to mám postavu. Tak jsem se loni přihlásil do týmu." nebo "Taťka říká, ať jdu po střední na vysokou."

Taťka sem, taťka tam. A ségra se ještě nevrátila. A to už je půlnoc!