Nějak opomíjím druhou hlavní linii Cimburku. Je čas to napravit.
Kateřina odložila vyšívání, protřela si unavené oči a zahleděla se na dceru.
„Anežko,“ řekla tiše, že jí skoro rozumět nebylo, „pojď si ke mně sednout. Dnes je právě patnáct let, co ses narodila. Přemýšlím, jaký bude náš další život Za pět let už asi budeš mít vlastní rodinu… já zůstanu tady sama… Budu tě chodit navštěvovat, kolébat tvoje děti…“ setřela slzu, „… jen o předcích jim nebudu moci vypravovat…“
Do dveří vešla rozradostněná paní Anna.
„Tak už je na světě,“ odpověděla na nevyřčenou otázku. „Je to děvčátko a budou jí říkat Anežka. Narodila se ve stejný den a taky mamince Kateřině.“
Pro připomenutí: Zraněnou Kateřinu našel před patnácti lety Metoděj a se svou manželkou Annou ji přijali do své rodiny. Kateřina si nepamatovala z dřívějška ani své jméno, jen malá dcerka hrnčíře ji přivedla na myšlenku, že se možná jmenuje stejně jako ta malá povídalka, Katuška. Anežka se tedy narodila už u nich.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásné. A nostalgické.
Tora
Krásné. A nostalgické.
Tak teď jsem se ale úplně
Aries
Tak teď jsem se ale úplně ztratila. Ten závěr je vzpomínka? Nebo jsou tam dvě Anežky a dvě Kateřiny?
Ted už opravdu dvě Kačenky a
Kolma Puši
Ted už opravdu dvě Kačenky a dvě Anežky. Ta druhá Anežka je čerstvé miminko.
Tak jsem to pochopila správně
Aries
Tak jsem to pochopila správně :-)
Hezké s lehce nahořklou
Aplír
Hezké s lehce nahořklou minulostí.
Tak taky mám zmatky v jménech
mila_jj
Tak taky mám zmatky v jménech, ale jinak pěkné.
Pěkné! Člověk by neřekl, jak
Dede
Pěkné! Člověk by neřekl, jak důležité je pro jedince znát své předky, svou historii, i kdyby nebyla pěkná. Jinak bys měla s Cimburkem fakt přidat, člověk zapomíná!