Kovárna

Výheň ožila. Tisíce barevných plamenů se roztančilo po jejím obvodu. Chvíli ticha věnovaná neslyšné modlitbě vystřídala symfonie úderů a unisono syčícího kovu. Rytmus tlukotu dvou srdcí tvaroval neživé do živého. Hlavice kladiva mazlivě tvarovala beskar a ten začal brzy poslouchat svou novou paní na slovo. Nárameník. Kyrys. Ptáčci.
Horko se vlnilo a rozlévalo všude kolem. Kleště doplnily válečnou melodií o nový rytmus. Roztavený kov získává nový, finální tvar, nový život.
Desítky nových kousků zdobí hrdé Mandaloriany. Povstal nový nepřítel. Budou bojovat s melodií vetkanou do beskaru.
Kovářka unaveně hledí do vyhasínajících světel. Kolik se jich asi nevrátí?
Toť způsob náš.