Palma

Kráčela s hlavou vztyčenou.
Stud nechala dávno za sebou, v loži toho, kdo zákon zneužíval pro vlastní potěchu.
Ti, kteří ji léta kamenovali svými lítostivými pohledy, se teď chystali podpálit její hranici krvelačnýma očima.
V rukou svírala zástavu, která byla její poslední nadějí.
Odevzdá ji tomu, kdo ji léta topil útěšnou lží.
To kolem jeho hrdla se stáhne provaz pochopení, jak hluboko klesl.
Rozsudek dnes zazní jenom nad ním.
Skrze ni do jeho světa přišla bolest... a skrze její bolest se mu vrátí budoucnost.
Budou žít vedle sebe, s pochopením pro motivy toho druhého.
Právo se prodere trhlinou k úsvitu.