Témata mi sice zatím hrají do karet tématem, ale s chronologií je to horší. Berte asi toto i dvě předchozí jako základy na guláš :D. Dnes poprvé zamáváme Kosťovi a Willimu.
„Мы любим…“ slabikoval si Willi pro sebe s prstem na řádku. „Milujeme... tvoji ženu?“
„Zní ti to jako věta se smyslem?“ zeptal se Konstantin už poněkud unaveně.
„Smysluplná věta?“ přetlumočil Willi (dle domluvy na oplátku) větu do správné němčiny. „Proč by ne?“
Vnitřní zaúpění. Skutečně by měl být důslednější. Willi za ním s prosbou, aby ho naučil ruštině, přišel sám před několika týdny. Progres zdál se býti nevyrovnaným.
„Мы любим наших женщин. Naše ženy. Čti pořádně.“
Willi se zachmuřeně zahleděl zpět do knihy. Kdyby se mu písmenka nestírala před očima…
„Už musím domů,“ vyhrkl a div za sebou neporazil židli.
Hlásím, že počitadlo neumí azbuku, kterou mám šest slov, celkem tedy 100.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je tedy nezbedné počítadlo
Lady Peahen
To je tedy nezbedné počítadlo. Já hlásím, že azbuku umím;) a tak se mi to čte moc hezky.
To mě těší :). Děkuji za
Ancient Coffee
To mě těší :). Děkuji za komentář.
Kosťa my beloved! Aspoň že
Tenny
Kosťa my beloved! Aspoň že nejhorší s čím se (zatím) potýkají je azbuka.
Kosťa my beloved as well :).
Ancient Coffee
Kosťa my beloved as well :). Díky za komentík.