Ať jdou pěšky

Jednoduchá zakázka. Trochu delší trasa, pravda, ale zase tím lukrativnější a s expresním příplatkem. Jen dva pasažéři.
A zpáteční, takže pěkně za dvojnásobek. Každý by to vzal.
Jenomže ne, brácha do toho se mnou nejde. A to jen proto, že v závěrečné části máme trochu ztížený terén.
„Trochu ztížený," nasupil se. Nebo vlastně naorlil. „To myslíš ty šílené turbulence, z kterých vždycky zvracím, nevyzpytatelné proudy nad rozpálenou pouští a nulovou viditelnost kvůli sopečnému popelu? Promiň, Gwaihire, nehodlám se rozplácnout někde o úbočí nebo zabloudit a nechat se sestřelit. Do Mordoru neletím. Ať jdou pěšky."
Brácho, ty nejsi Landroval, ale Landrover.