Na život a na smrt

,,Jdeš tedy se mnou?" domáhal jsem se odpovědi.
,,Asi ne...je to riskantní, Píšto!" odvětila
,,Ježkovy oči, ale my musíme riskovat Frýdo, jinak by jsme neměli nic, chápeš?"
,,Chápu...jen nechci skončit jako náš děda."
,,Byl nahluchlý, ale my nejsme. My uslyšíme i trávu růst."
,,Řekla jsem svoje, zůstanu tu. Dnes se na to necítím, promiň." upištěná utekla do své komůrky.
,,Tak, Píšťo, je to na vlastní pěst." Rozběhl jsem se, adrenalin se mi hnal tělem.
Ďábelské zařízení, tohle zabilo plno mých známých. Opatrně jsme se nahnul, pro sýr na jedné z nich. Držel jsem jej. Sklapla. Sladká sýrová výhra.