Policejní šikana
Asi po hodině to Dadita vzdali.
Posadili se do zastrčeného koutu stanice, bolavou nohu nataženou před sebe. Na komunikátoru jim naskakovala zpráva za zprávou - ostatní zrovna gravivlak vezl k jejich novému domovu, jen jim se podařilo na poslední chvilku zakopnout, o vteřinu se opozdit…
Vlak jim zavřel dveře před nosem.
A další byl v plánu až někdy nad ránem.
Zavřeli oči. Klony byly trénované spát i na horších místech.
“Sedět můžeš v kantýně.” Hlas byl filtrovaný přes přilbu. “Za tohle je paragraf o potulce.”
A nebo mohli celou noc prochodit. Neměli ani kredit a na celé stanici nebyla jediná lavička.
OC Info: Dadita si v dětství zlámali kotník, zhojilo se jim to nakřivo, takže kulhají.
Nemožnost existovat ve veřejném prostoru bez placení - všemožné ty záměrně nepohodlné a šikmé lavičky a bodla proti bezdomovcům a zákony proti "loiteringu" - je bohužel problém nejen v Předaleké Galaxii, a Dadita měli ještě štěstí, že je nezabásli jako Andora, který "podezřele utíkal".
Kdyby to byl hodnej policajt,
Lady Peahen
Kdyby to byl hodnej policajt, zaplatil by kafe v tý kantýně, a obratem zavolal MP, ať prověří, jestli nenarazil na dezertéra.
:/ Chudáci moji malí.
Tenny
:/ Chudáci moji malí.