Co si počít, když nesvítí...

Jako obvykle to byla velká událost, celé město se chvělo očekáváním. Týdny příprav se vyplatily. Chrám vládkyně bohů byl slavnostně vyzdobený, oltář připravený.

Kněžky započaly obřad, odehrávající se většinou v tichu. Každý pohyb, gesto, vše bylo pečlivě nazkoušeno a vyladěno. Nejvyšší kněžka promluvila k bohům a pozvedla svůj zrak k nebesům.

Nebesa se chmuřila temnými mračny, mezi kterými nepronikl jediný sluneční paprsek. Nejvyšší kněžka smutně pohlédla na pochodeň ve své ruce a na parabolické zrcadlo, které uprostřed oltáře jasně a čistě odráželo zamračenou oblohu.

Nedá se nic dělat.

Nejvyšší kněžka sáhla do záhybů svého slavnostního roucha.

Solo Sušice to jistí.