V peří

„Děcko si zaslouží znát tátu.“
„Je to skunk. Snad to malý nebude po něm!“
„Když ho nezapíšeš, nikdo ho nedonutí platit alimenty.“
„Uživím nás sama!“
Ječely jsme na sebe, tenhle týden poněkolikáté.
Máma pokrčila rameny. „Hormony na pochodu.“
Brácha sbalil raketu a zmizel, já se zavřela do pokojíčku a plácla sebou na postel. Břicho už mi dost překáželo. Podložila jsem ho spacákem. Voněl ohněm.
Když jsem šila první dva, měla jsem peří i v kalhotkách.
Vydržely nám jednu noc. Tu skrýš na Suškách znalo víc lidí a péřáky byly vzácné.
Další už šly snáz. Chtěli je všichni.
Na plíny bude.