„Když viděl ty olověné kruhy levitující ve vzduchu, tak křičel,“ povzdechla si Melpoméné. Přeformulovala vcelku jednoznačné vyjádření Angelino José Weinberga přijatelně pro uši svých sester. „Že ho nebaví žít v magickém realismu. Nemá rád svého autora.“
„Ale on je tam jako protipól!“ protestovala Kalliopé.
„Protipól čeho?“
„Všeobecný protipól.“
„A co udělal pak?“ zajímala se Thaleia.
„Nastříkal na ně kyselinu dusičnou. Prakticky se rozplynuly ve vzduchu. Po vzniklém roztoku vody a dusičnanu olovnatého uklouzla Úrsula, zlomila si nohu v kotníku a přiotrávila se uvolněným oxidem dusnatým. Uvědomujete si ten dopad na světovou literaturu?“
„Měly bychom mu tu žádost o vyškrtnutí schválit.“
Je to kravina. Ale terapeutická! Mám sníženou snášenlivost humanitna.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit