Nabízelo se samo.
„Ale já to nebyl,“ bránil se černovlasý chlapec.
„Jasně že ne! Ty nikdy za nic nemůžeš! Teleportoval jsi se na tu střechu sám že?“ křičela na zelenookého chlapce teta, až ho celého poprskala.
„Ale já vážně nic neudělal. Oni mne honili. Chtěli mi ublížit a já se najednou objevil na školní střeše! Muselo to být nějaké kouzlo.“
Po těchto slovech dostal facku, až se hlavou uhodil o stěnu.
„Žádná kouzla neexistují!“ křičel brunátný strýc. Popadl chlapce za límec a začal s ním třást jako o život.
„Pamatuj si to! Neexistují!“ s těmito slovy chlapce uvrhl do temného přístěnku pod schody.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit