Blíží se chomout, zvedejme kotvy

Slečnám se představoval cizím jménem. V zamilovaném poblouznění brával na sebe nejlepší šaty a přes rameno kytaru, protože v dívčím časopise četl, že kluci s kytarou jsou cool.
Jakmile začaly mluvit o zásnubách, práskl do bot.
Nebylo to snadné.
Jeden tatínek rozhodnutý rozbít mu nos a přilehlé části obličeje bušil celý večer na dveře.
Další ho poznal na ulici.
Jedna maminka ho zahnala až do přístěnku na košťata.
Nejhorší byly tetičky. Už dostal ránu čepcem, slunečníkem, kabelkou i vlastním koštětem, ale nejhorší byly jejich pisklavé hlásky, které ho pronásledovaly úplně všude.
Radši se odstěhoval. S celým domem.
Potom přišla Sophie.