Táborový trest

Lopotily se, až z nich lilo. Každá z nich nesla kbelík s vodou, ale bryndaly strašlivým způsobem. Když už to vypadalo, že jeden kbelík donesou celý, zakopla ta Menší o kořen, polila té Větší nohy, ta vykvíkla a ze vzteku polila tu Menší.
Celé promáčené a ulopocené se svalily u stěny kuchyně.
„No holky, voda pořád není,“ káral je vedoucí Rys.
Menší i Větší natahovaly k pláči: „My už nemůžeme, prostě tu vodu od potoka nedonesem.“
„Od potoka? A pročpa asi máme támhle za kuchyní pumpu, co?“ Rys se smál na plné kolo. Zato Menší i Větší se rozplakaly doopravdy.