Sotva se za ním zavřely dveře, zahulákal někam do útrob domu obvyklé: „Zlato, jsem doma!“ Ale místo ní ho přivítal jen štiplavý zápach kouře a spáleniny. V předtuše živelné katastrofy opatrně prošel okolo ohořelých závěsů a pak se mu naskytl velmi smutný pohled. Mezi hromádkami popela ležely zbytky něčeho, co ještě před tisíci stupni celsia býval jeho milovaný Apple.
„Čím si to ten chudák zasloužil?“ zeptal se zrzek ztrápeně a pak si všiml hořícího stvoření naproti. Mělo nezaměnitelné ženské tvary a naštvaný výraz ve tváři.
„Hádej.“ Ucedila fénix a zkřížila ruce na prsou. „Můžeš třikrát.“
„Ale no tak, plamínku…“ povzdechl si a pak ji oheň neoheň přivinul do náruče. „Bylo to jen jídlo, Agnes, tak už se nezlob.“ Políbil ji na špičku pihatého nosu, když konečně zhasla.
Zamračila se na něj. „Jídlo…to tvrdíš pokaždé.“
„Měl jsem hlad, nic víc v tom nebylo. Vážně.“ Pokrčil inkubus rameny. A když jí nevěřícný výraz stále nemizel z tváře, ještě pro jistotu dodal: „Ale fakt! Přísahám.“
Stiskla rty, ale nakonec si s povzdechem položila hlavu na jeho rameno.
„Podívej, Liame, když si sem tam vymeteš nějaký fast food, to mi nevadí. Na to už jsem si zvykla. Ale na večeři choď laskavě domů!“
Pá, 2011-04-08 23:46 — Profesor
Tohle se mi opravdu moc líbí.
Tohle se mi opravdu moc líbí. Holt těžké soužití démonů. ;=)
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-09 02:08 — Lejdynka
Ale to je super! Moc se mi
Ale to je super! Moc se mi líbí Fénix, dokonce velice moc, pže je roztomilá, a líbí se mi, že jí říká plamínku 3
A inkubus, fast food... ne, prostě bezva :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit