Cítila som, ako mi jemnými pohybmi uväzuje bielu šatku okolo hlavy. Zavrela som oči, keď sa ich dotkla hebká látka.
" Tak. A teraz sa nedívaj," povedala a zasmiala sa. Jej drobná dlaň zovrela moju ruku. Kráčali sme a vo vzduchu bolo cítiť skoré leto, jahody a pokosenú trávu. Počula som klopkanie opätkov o kamenné dlaždice v ulici a jej zvonivý smiech.
Keď mi o malú chvíľku neskôr zložila šatku, akoby som sa preniesla v čase. Západ slnka sa opieral teplými, oranžovými lúčmi o hradné múry. Rozprávali o hrdinoch a dávnej láske.
" Cítiš to?" zašepkala. Jej vlasy ma pošteklili na krku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:3 jé, to je tak strašně
strigga
:3 jé, to je tak strašně krásné. Já z toho úplně cítím tu letní atmosféru. Asi si to dám do Oblíbených, abych si ji mohla připomínat..
To je… zaujímavý fandom.
Stevko
To je… zaujímavý fandom.
Po pravdě mě děsila představa
kopapaka
Po pravdě mě děsila představa, že i tohle drabble skončí jako většina v tomhle tématu.
Zas jeden odvážlivec s nemrazivou stoslůvkou!
Super.
Milá Auroro,
Slečna Zuzana - SOS